Chov Čsv

 

CHOV ČESKOSLOVENSKÝCH VLČÁKŮ , ALE NE JEN JICH

 

Všem chovatelům ČsV doporučuji vstoupit do „Klubu chovatelů Československých vlčáků“, mnohé se vám zjednoduší.

 

Chov Československých vlčáků se v podstatě neliší od chovu ostatních plemen, tedy nebudu-li primárně popisovat výchovu psa, výcvik apod. Informace tohoto charakteru jsou důležité, a pokud se chcete o této problematice dovědět víc, čtěte článek „Můj život s ČsV“ .

Zde bych se raději věnovala výběru štěněte, návodu jak uchovnit vaše ČsV a alespoň zevrubnému popisu nenadálých potíží v rámci uchovnění, včetně krytí feny.

Takže, začínáme.

• 1)Pořiďte si vhodného jedince k chovu. Jak ho vybrat?
• Existuje několik vodítek jak vybrat potencionálně budoucího „super“ chovného a současně extériově vhodného psa, ale rozepisovat se o úkosech tlamy ,poměrech mozkovny a podobně, nechci. Nechci zabředávat do odborných článků, a proto radím, řiďte se srdcem, stejně nakonec ten váš pejsek bude ten nejkrásnější pod sluncem J. Možná ne superšampión, ale prostě ten Váš nejkrásnější pes.
• A pro vás,kteří za každou cenu chcete „jantarové oko“, tak vybírejte štěně s co nejsvětlejším okem( světle modrým až šedomodrým ) , a další, po čem většinou noví majitelé, potencionální chovatelé, koukají, je samozřejmě barva srsti. Někdo chce tmavého, někdo béžového a spousta „stříbrňáka“. Věřte, že nikdo vám nedá 100% záruku, že právě tohle štěně bude nejtmavší, či tohle čistý stříbrňáček.Pokud opravdu toužíte jen a jen po té určité barvě ,tak se podívejte blíž na zbarvení předků rodičů, samotných rodičů a potomků rodičů a barva, která převládá, je i předpokládaná barva vašeho nového psího miláčka. Nechci tím říct, že právě tohle ,vámi vybrané absolutně stříbrné štěně nebude v dospělosti kýžený stříbrňáček, ale nebuďte prosím zklamání, když se vám váš pejsek zbarví do krémova, či získá tmavou deku.
• Dle mého názoru, tohle všechno není to nejdůležitější.
• Další věc, na kterou mnoho nových majitelů klade důraz, je „ já chci to největší štěně, aby z něj byl pořádně velký pes“… no, tomu říkám mylná představa. Neexistuje rovnice – největší štěně = obrovský pes. Platí opět, předpoklad ano, jistota nikoliv. Dívejte se víc na packy, mohutnější packy většinou značí většího a mohutnějšího dospělého jedince.

Zářným příkladem v tomhle je moje Darla a Danajka. Danajka byla největší štěně z vrhu, Darley byla druhá nejmenší fenečka ( ale ty tlapy, jako medvěd ) a dnes? Danajka není malá,ale pořád se ptám Brii, s kým že tu Darlu má? Ona se vždycky potutelně usměje, pak se zasní a kolem ní začnou tančit bubliny s poníky JJ.. Darla má 70 cm v kohoutku, Danajka 67 cm.

• 2) Když už jsme si vybrali to správné štěňátko, tak nám to začíná.

Odebereme-li štěně v 5. týdnů jeho života ( pozor pro socializaci a začlenění štěněte do nové rodiny je tohle ideální doba ), v nejbližších dnech nás očekává : očkování a odčervení, viz níže uvedené schéma:

OČKOVÁNÍ

6 - 7 týdnů věku - první očkování (DP)

9- 10 týdnů věku - přeočkování (DHPPiL)

12 - 13 týdnů věku - přeočkování (DHPPiL)

15 - 16 týdnů věku - přeočkování (R)

potom 1x ročně (DHPPiLR)

 

D = psinka

 

H = infekční zánět jater

 

P = parvoviróza

 

Pi = parainfluenza

 

L = leptospiróza

 

R = vzteklina

 

 ODČERVENÍ

 

• Vzhledem k tomu, že většina štěňat se rodí infikována škrkavkami, odčervujeme opakovaně celý vrh , včetně matky .Vajíčka škrkavky se vylučují do mateřského mléka a tudy do organizmu štěněte.

( je vhodné odčervit i všechna ostatní domácí zvířata, žijící společně se štěňaty a matkou )

první odčervení - ve věku 14 dnů

další odčervení vždy po 2. týdnech tj. ve 4, 6, 8, 10 a 12 týdnu věku štěněte

od tří měsíců věku provádět odčervení každé 3 měsíce až do 1 roku věku štěněte

další odčervení dle potřeby, ale vždy před očkováním !! a rozhodně krytím feny !!

 

Standardně se štěňata odebírají v 5. týdnu jejich života, ale samozřejmě se odebírají i kdykoliv potom. Je ale pak velmi důležité, aby vás chovatel upozornil v jaké fázi očkování ( byť to samozřejmě máte zaznamenáno v očkovacím průkazu ) a odčervení se vaše štěně nachází, aby jste plynule na toto schéma navázali !!

 

 3) Doba výchovy a her před samotným uchovněním.

Tak to mi věřte nebo ne, ale tahle doba začíná prvním dnem narození štěňátka a končí s jeho posledním výdechem, jako psa v „letech“ , který jak doufám a věřím, prožil ta nejkrásnější léta po vašem boku.

Během této doby ale:

4)Uchovnění psa, feny jako takové.

Celé anabázi uchovnění psa předchází rentgen:

a ) DKK ( dysplazie kyčelních kloubů ) a  DLK ( dysplazie loketních kloubů )

RTG vám může vyhotovit prakticky kdokoliv, ale mějte na paměti, že pokud dotyčný veterinář nemá zkušenosti s rentgenováním a následně vyhodnocováním DKK a DLK daného plemene, může vašemu pejskovi uškodit ( tohle se bohužel stalo jednomu z majitelů štěněte z mého vrhu „C“ ). Samozřejmě, že ne záměrně, ale proto, že nemá právě ty zkušenosti. Doporučuji tedy obrátit se na klubem chovatelů ČsV akreditované vyhodnocovatelé. Pro mnohé z vás to zajisté bude malá komplikace, protože nejbližší takový veterinář může od vás sídlit 100 i více km, ale věřte mi, vyplatí se to.

MINIMÁLNÍ VĚKOVÁ HRANICE PRO OFICIÁLNÍ ZHOTOVENÍ RTG PRO POSOUZENÍ DKK A DLK JE 15 MĚSÍCŮ!!!

Rentgeny zbytečně neodkládejte, cca od 2-3. let věku zvířete se klouby začínají spíš opotřebovávat, než vyvíjet J

Jedno velmi důležité upozornění:

NEPŘEKRMUJTE SVÉ ŠTĚNĚ, TLOUŠŤKA ŠTĚNĚTE POMĚRNĚ ČASTO VEDE K DEFORMACI KYČELNÍCH KLOUBŮ JIŽ VE VÝVOJI VAŠEHO PSA. TOTO POŠKOZENÍ JE NEVRATNÉ A V POZDĚJŠÍM VĚKU VÁM,ALE HLAVNĚ VAŠEMU PEJSKOVI, MŮŽE ZPŮSOBIT NEMALÉ POTÍŽE. (s tímhle má zase zkušenost jeden neuposlechnuvší majitel pejska z vrhu „B“ ).

b )Svod a bonitace.

Svod = předvedení mladého jedince k posouzení jeho předpokladů pro pozdější chov, řečeno laicky.Svod není povinný, ale jako příprava na bonitaci je vhodný.Zúčastnit se ho můžete od 6 měsíců věku štěněte.

• Bonitace = uchovnění vašeho pejska, říká se, že bonitace je jedna z nejdůležitějších událostí v životě vašeho Československého vlčáka. A co to pro něj obnáší?
• Krásný den ( sice lije jako z konve, mrzne jen praští, ale váš vlčák je spokojený, jede na výlet J ), kdy se setká se spoustou kamarádů, protože jede na výlet, potká i známé dvojnožce,které může patřičně oslintat, proběhne se, projde se a hlavně celý den stráví se svým páničkem. Den, který ale vyvrcholí v hnusný, odporný, zavrženíhodný „ proč já raději nezůstal doma“, den kdy ho ohmatávají cizí lidé, pořád ho nějak staví, natahují mu packy, uši, ocas a považte,psovi sahají na kuličky L a taky do tlamy. Nejdříve musí ukázat zuby, a aby mohl být správně posouzený skus je tedy třeba nejdříve psovi při zavřené tlamě ohrnout přední pysky, pak se posuzuje plnochrupost a to tak, že ohrnete psovi stále při zavřené tlamě pysky na stranách a nakonec hafanovi tlamu otevřete dokořán, to aby vás spolkl J, ba ne, to aby byly vidět i ty nejzadnější zoubky.Pak k němu přijdou s takovým divným, podezřelým,velkým monstrem, kterému se říká pevné měřidlo, aby mu změřili výšku v kohoutku, šikmou délku trupu ( od ramenního kloubu k hrbolu kosti sedací), podélnou osu ( probíhá páteří), dále mu budou měřit hloubku a šířku hrudníku a šířku hlavy. A to není všechno,ještě vytáhnou krejčovský metr , „to mi chtějí brát míru na nový kabát?..hmm,tak jo,to by šlo“, a tak se měří, délka přední nohy k lokti,délka stehna, délka nadprstí, obvod nadprstí,délka holeně a nártu,délka hlavy, délka tlamy, délka ucha a taky obvod hrudníku.. „tohle všechno potřebují k ušití nového kabátu? vrrr..a proč mi sahali na packy, to je hnusné,já přece už jedny boty mám“…

...první část bonitace má tedy vaše zvíře úspěšně za sebou, ale to ještě zdaleka není všechno, pak přijdou další části bonitace, ta první je statické předvedení a předvedení v pohybu, tady můžete zúročit vaše výstavní zkušenosti. Je dobré natrénovat postoj psa a samozřejmě běh, ta druhá část bonitace, které se říká „zkouška povahy“, .. „proč zkouška povahy, já jsem přece úžasný, ničeho se nebojím, já vás kousnu“.. být psem, tak si to nejspíš myslím.

• Zkouška povahy sestává ze dvou následujících částí, se psem na vodítku vcházíte mezi několik skupinek lidí, projdete jimi a k jedné dvojčlenné skupince se přiřadíte, pes může sedět, stát, a začnete s ní diskutovat, po chvíli se k vám přidá další dvojčlenná skupinka, přichází tak, aby se pes ocitl tzv. v sevření. Žádoucí v tomto případě je, aby pes byl v chování k lidem přátelský nebo neutrální, mírný strach není rovněž až tak velký prohřešek. Problém by mohl být s velmi dominantním psem, kdy by pes mohl reagovat agresivně, proto, pokud máte takového jedince, dejte mu raději košík. Košík v této části zkoušky je přípustný a rozhodně je menším zlem, než pak řešit pokousané lidi.

Druhá část této zkoušky probíhá na úvaze u kolíku, který je speciálně k tomuto účelu připraven na vyhrazeném místě. V první fázi zůstává majitel u psa, tentokrát musí být pes bez košíku. Do určité vzdálenosti k vám a psu přichází figurant, člověk oblečený ve speciálním oděvu pro nácvik obrany a snaží se navázat se psem kontakt,pak odchází a na pokyn posuzovatele se obrací a simuluje útok na psa.( vážení majitelé vašich miláčku, v této fázi zkoušky svého psa chvalte, povzbuzujte, zaslouží si to), druhá fáze probíhá ve stejném duchu, ale bez vaší přítomnosti, váš miláček je odkázaný sám na sebe.Na závěr celé této anabáze se ještě prověřuje reakce na střelbu.

Až se k svému miláčkovi budete ke kolíku vracet, udělejte mu divadlo, bez ohledu, jak sám reagoval, chvalte,chvalte a chvalte, bude vám za to rozhodně velmi vděčný.

Na vše výše popsané je vhodné pejska připravit, co se týká měření, kdo z vás chodí na cvičák, většinou tam je k dispozici měřidlo, pokud ne, pomozte si. Pevné měřidlo vypadá jako velká šuplera ( pevná a posuvná, nebo dvě posuvné základny a stojina, na které jsou tyto dvě části připevněné ) a krejčovský metr, ten snad má doma skoro každý, pokud ne, tak nahradit tkalounem J.Na cvičáku natrénujete s vaším pejskem v podstatě všechno, pokud ale nemáte možnost chodit na cvičák, to se taky může stát, poproste známe a kamarády, ale taky pokud to půjde i známé, které nezná až tak dobře váš pejsek ( na bonitaci nebude vašeho psa měřit a posuzovat váš kamarád ), aby vašeho psa hladili, sahali na něj, různě se mu pokoušeli sahat na tlapy, na uši apod... ALE POZOR, NIKDY NE TAK, ABY TO VAŠEHO PEJSKA BOLELO, ČI MU TO BYLO JAKKOLIV NEPŘÍJEMNÉ. STEJNĚ TAK MUSÍTE OHLÍDAT, ABY VÁŠ PES NĚKOHO NEPOKOUSAL!!!

Co se týká zkoušky povahy, průchodu skupinou, tak tady si myslím, že pokud se psem chodíte do společnosti, do města, mezi lidi, tak máte vyhráno.

Zkouška povahy na úvaze, to je jiná.Tady to chce minimálně zkušeného kynologa, který by vám eventuálně nahradil figuranta, člověka, který obranu dobře zná, nezkoušejte to s laiky, nemuselo by to dobře dopadnout.

A DALŠÍ RADA, NÁCVIK BONITACE NIKDY NEZKOUŠEJTE S LIDMI, KTEŘÍ SE PSŮ BOJÍ!!!

 

• No, máme za sebou první část, tedy první krok, podstatný krok k uchovnění.

Projitím bonitace a vyřknutím ortelu, chovný- chovná , to nekončí.

Prosím, pokud se vám stane, že jste na RTG byli včas, jen veterinář včas nestihl vyhodnotit DKK a DLK a vy jste měli termín bonitace, nevěště hlavu, klidně na bonitaci běžte. Že ještě nemáte rentgény nahlašte posuzovateli a pak si v klidu nechte posoudit psa. Jediný rozdíl je v tom, že bonitační kartu nedostanete hned do ruky, ale až na chovatelskou komisi přijde posudek s RTG. Pak komise doplní bonitační kartu a dostanete jí. Pak pokračujte, viz níže.

V dalším kroku musíte na plemennou knihu,

• Plemenná kniha
• U Pergamenky 3

170 00 Praha 7

zaslat žádost o přeregistraci vašeho pejska. Spolu se žádosti musíte zaslat i kopii bonitační karty, originál průkazu původu, včetně výkonnostní knížky. Zpět vám přijde samozřejmě PP s výkonnostní knížkou, kdy v PP bude proveden záznam o chovnosti a spolu s tím vám přijde tzv. „Kniha odchovů“.

Majitelé psů i fen, máte uchovněno J.

Co se týká dalšího chovu, tak majitelé psů, pro vás to tak nějak všechno končí.Kolotoč žádostí o krycí list, krytí, porod, štěňata.. to se vás tak nějak úplně netýká. Majitelé psů jsou tak trochu odkázání na chovatelskou komisi a hlavně na majitele fen, ti si totiž v konečné fázi vybírají toho správného „prince“ pro svoji fenku.

Majitelům psů můžu jen doporučit, snažte se zviditelnit. Jezděte na akce, skládejte zkoušky, vystavujte a zase vystavujte. Je to bohužel smutné ale spousta chovatelů, majitelů fen, kouká spíš na četnost titulů, než na předky, takže v tomhle případě máte více šancí, že ten váš pejsek bude krýt.

Majitelé fen, pro vás to začíná !!!

 

.. pokračování zítra

 

 

Číst dál: Chov Čsv

Standard ČsV

...

Země původu: bývalé Československo

Patronát: Slovenská republika

Použití: Pracovní pes

Datum vydání platného originálu standardu: 28.04.1994

F.C.I.- Standard č. 332

Klasifikace F.C.I.
Skupina 1 – Ovčáčtí a pastevečtí psi
Sekce 1 – Ovčáčtí psi s pracovní zkouškou

Celkový vzhled
Pevného konstitučního typu, více než středně velký, obdélníkového rámce. Stavbou těla, pohybem, osrstěním, barvou srsti a maskou připomíná vlka.

Důležité proporce
Délka těla : Výška v kohoutku = 10 : 9
Délka tlamy : Délka mozkové oblasti = 1 : 1,5

Povaha a charakter
Temperamentní, velmi aktivní, vytrvalý, učenlivý, rychle reagující. Neohrožený a odvážný. Nedůvěřivý, ale bezdůvodně nenapadá. Svému pánu projevuje neobyčejnou věrnost. Odolný vůči povětrnostním vlivům. Všestranně upotřebitelný.

Hlava
Souměrná, dobře osvalená. Při pohledu ze strany i shora tvoří tupý klín. Výraz musí vyjadřovat pohlaví.

Mozková oblast:
Při pohledu ze strany i zepředu je čelo mírně klenuté. Čelní brázda není výrazná. Týlní hrbolek je dobře patrný.
Stop: Mírný.

Obličejová část:
Nos: Oválný, černý.
Tlama: Suchá, ne široká, rovný hřbet nosu.
Pysky: Pevně přiléhající, koutky uzavřené. Okraje pysků jsou černé.
Čelisti /chrup: Čelisti silné a souměrné. Zuby dobře vyvinuté, zvláště špičáky. Nůžkový nebo klešťový skus, 42 zuby odpovídající zubnímu vzorci. Pravidelná linie skusu.
Líce: Suché, dostatečně osvalené, výrazně nevystupují.
Oči: Úzké, šikmé, jantarově zbarvené. Dobře přiléhající víčka.
Uši: Stojaté, tenké, trojúhelníkového tvaru, krátké (tzn. ne delší než 1/6 výšky v kohoutku); zevní bod kořene ucha a vnější koutek oka jsou v přímé linii. Kolmice spuštěná z vrcholu ucha prochází těsně podél hlavy.

Krk
Suchý, dobře osvalený, v klidu svírá s horizontální rovinou úhel do 40 stupňů. Délka krku musí psu umožnit bez námahy dosáhnout čenichem na zem.

Trup
Horní linie: Plynulý přechod od krku k trupu, mírně skloněná.
Kohoutek: Dobře osvalený, zřetelný, přesto nesmí narušovat plynulost horní linie.
Hřbet: Pevný a rovný.
Bedra: Krátká, dobře osvalená, ne široká, mírně klesající.
Záď: Krátká, dobře osvalená, ne široká, mírně klesající.
Hrudník: Souměrný, dobře osvalený, prostorný, hruškovitého tvaru se zúžením k hrudní kosti. Hloubka hrudi nedosahuje k loktům. Rukojeť kosti hrudní nepřečnívá kloub ramenní.
Spodní linie a břicho: Břicho pevné a vtažené. Slabiny lehce vpadlé.

Ocas: Vysoko nasazený, spuštěný přímo dolů. Při vzrušení pes zpravidla nese ocas srpovitě vzhůru.

Končetiny

Hrudní končetiny:
Jsou rovné, pevné, úzce postavené s mírně ven vybočenými tlapami.
Rameno: Lopatka je uložená víc v přední části trupu, dobře osvalená. S horizontální rovinou svírá úhel 65 stupňů.
Paže: Silně osvalená, s lopatkou svírá úhel mezi 120 -130 stupni.
Loket: Přiléhá k trupu a nevybočuje z linie nohy. Výrazný, dobře pohyblivý. Kost pažní s kostí vřetenní svírá úhel okolo 155 stupňů.
Předloktí: Dlouhé, suché a rovné. Délka předloktí s nadprstím tvoří 55% výšky psa v kohoutku.
Zápěstní kloub: Pevný, dobře pohyblivý.
Nadprstí: Dlouhé, se zemí svírá úhel nejméně 75 stupňů. Při pohybu lehce péruje.
Tlapy: Velké, mírně ven vybočené. Delší klenuté prsty a silné tmavé drápy. Výrazné, pružné, tmavé polštářky.

Pánevní končetiny:
Silné, rovnoběžně postavené. Kolmice spuštěná od sedacích hrbolů probíhá středem hlezenního kloubu. Vlčí paspárky jsou nežádoucí a musí se odstranit.
Stehno: Dlouhé, dobře osvalené. Stehenní kost s pánví svírá úhel okolo 80 stupňů. Kyčelní kloub je pevný, dobře pohyblivý.
Koleno: Silné, dobře pohyblivé.
Bérec: Dlouhý, suchý, dobře osvalený. S nártem svírá úhel okolo 130 stupňů.
Hlezenní kloub: Suchý, pevný, dobře pohyblivý.
Nárt: Dlouhý, suchý, směřuje téměř kolmo k zemi.
Tlapy: Delší klenuté prsty se silnými tmavými drápy. Výrazné polštářky.

Pohyb
Harmonický, lehký, prostorný klus, kdy končetiny kmitají co nejníže nad zemí. Hlava a krk se schylují do vodorovné polohy. V kroku mimochod.

Kůže
Elastická, pevná, bez vrásek. Nepigmentovaná.

Srst
Vlastnosti srsti: Rovná, uzavřená. Zimní a letní srst je značně rozdílná. V zimě převládá mohutná podsada, která s vrchní krycí srstí vytváří husté osrstění celého těla. Je nutné, aby srst pokrývala břicho, vnitřní část stehen, vnitřní část ucha a meziprstí. Krk je dobře osrstěný (tvoří se zde tzv. límec).
Barva srsti: Žlutošedá až stříbrošedá s charakteristickou světlou maskou. Světlá srst je rovněž na spodní části krku a přední hrudi. Přípustné je tmavošedé zbarvení se světlou maskou.

Výška a váha
Výška v kohoutku:
Psi - minimálně 65 cm
Feny - minimálně 60 cm
Hmotnost:
Psi - nejméně 26 kg
Feny- nejméně 20 kg

Vady
Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů by měla být považována za vadu a její hodnocení musí být ve správném poměru k jejímu stupni.
- Těžká nebo lehká hlava.
- Ploché čelo..
- Tmavohnědé, černé nebo nestejně zbarvené oči.
- Hrubé, vysoko nebo nízko nasazené uši.
- Vysoko nesený krk v klidu, nízko postavený krk v postoji.
- Nevýrazný kohoutek.
- Netypická horní linie.
- Dlouhá záď.
- Dlouhý, nízko nasazený a nesprávně nesený ocas.
- Nedostatečné nebo přílišné zaúhlení hrudních končetin.
- Měkké nadprstí.

- Nedostatečné nebo přílišné zaúhlení pánevních končetin. Nedostatečné osvalení.
- Ocas dlouhý, nízko nasazený nebo nesprávně nesený.

- Nevýrazná maska.
- Krátký krok a vlnitý pohyb.

- Jestliže chybí 2 P1 (premoláry 1) nebo oba M3 (moláry 3), nehodnotí se to jako vada. Jestliže chybí současně 2 P1 a 1 M3 nebo 2 M3 a 1 P1, hodnotí se to jako vada

Vylučující vady
- Nesouhlas v proporcích.
- Vady povahy a charakteru.
- Netypická hlava.
- Neúplný chrup (jiné než výše popsané), chybné uložení špičáků ve spodní čelisti, nesprávný skus.
- Netypický tvar a uložení oka.
- Netypické postavení a tvar ucha.
- Lalok.
- Velký sklon zádě.
- Netypický hrudník.

- Chybný a netypický postoj hrudních končetin.
- Ocas netypický v nasazení a nesení.
- Otevřená a netypická srst.
- Jiná než standardní barva.
- Uvolněné vazy.
- Netypický pohyb.

N.B. – Psi musí mít dvě zřetelně normální varlata, úplně sestouplá do šourku.

Číst dál: Standard ČsV

Historie ČsV

...

Touha člověka zkřížit kvalitního psa s vlkem, aby si tito ze sebe navzájem předali nejlepší geny, je pravděpodobně stejně stará, jako lidstvo samo. Sahá pravděpodobně do dob, kdy člověk začal cíleně chovat psy , jistě i k mnoha pokusům ,více či méně úspěšným, došlo. No, asi víc k neúspěšným – jo kdyby tak šel namíchat „ideální“ koktail genů, to by bylo něco ... J

Tato touha se pochopitelně nevyhnula ani, v té době, člověku v Československu, i zde bylo jistě učiněno mnoho pokusů, o kterých se ani neví. Cílené křížení se záměrem vyšlechtit do budoucna ideálního potomka ze spojení pes + vlčice či vlk + fena, je ale něco jiného a sahá do dob, kterou mnozí jistě ještě pamatují. K prvnímu spojení tohoto druhu došlo v r. 1955, toto křížení bylo pojato jako „vědecký experiment“. K prvnímu opravdu účelnému křížení došlo jen o pár let později, v roce 1958, účastníky byli vlčice Brita a německý ovčák Cézar z Březového háje. Tímto aktem nastal běh na dlouhou trať, tento akt se patrně stal tzv.“ základním kamenem“ našeho překrásného plemene , jakým bezesporu Československý vlčák je.V dalších letech byla štěňata pečlivě sledována, opětovně spojována s nepříbuznými německými ovčáky, prošla mnohými testy, aby v roce 1965 mohl být tento „experiment“ zdárně ukončen a navržen standard nového a jak jsem již zmínila, překrásného plemene.

Ke schválení standardu plemene došlo v roce 1988, v té době pouze na deset let, ke štěstí nás všech bylo v roce 1999 uznání plemene definitivně potvrzeno.

Děkujeme, pane Ing. Karle Hartle.

Číst dál: Historie ČsV