O vlcích
Stvoření vlka..
Když Bůh vyhnal Adama a Evu z ráje a představil si, jaké útrapy je od té chvíle čekají, zželelo se mu jich:
„snad jsem byl příliš přísný" řekl si, byl dobrý a spravedlivý a proto chtěl nakonec zmírnit jejich osud.
Povolal oba k sobě. Provinilci, vidouc v jeho rukou vrbový proutek před ním stáli s velkým strachem. Bůh vidouc jejich strach pravil klidným hlasem: „ když budete trpět hladem a nebude po ruce žádná strava, šlehni tímto prutem do moře" a podal Adamovi vrbový proutek do ruky, současně, aby to Eva neslyšela, mu pošeptal do ucha: „ musíš dávat pozor Adame, aby Eva zacházela s prutem opatrně, možná bych jí měl zakázat dotýkat se prutu vůbec..“
Jak Bůh tušil, život Adama a Evy mimo ráj byl krutý a tak došlo na vrbový proutek. Adam jim 3 x šlehl do moře a z moře vystoupilo zvíře, bylo bělostné s pohledem plným pokory a měkce se Adamovi otřelo o nohy..“ Pohleď ženo, tohle je ovce“ řekl Adam Evě..“ dobře jí opatruj, bude nám dávat tolik mléka a sýru, kolik potřebujeme“...
Inu ano, pomyslela si Eva, ale lepší by bylo mít zvířata dvě. Když Adam usnul, vzala proutek a silně jím uhodila o hladinu moře....Z moře vystoupilo tmavé zvíře, oči se mu krutě leskly a z tlamy mu vyčnívaly ostré tesáky....byl to vlk...
O vlcích 2
Vlci v mytologii..
Ke konci doby ledové žili člověk a vlk vedle sebe jako dva velcí konkurenti, lovili stejnou kořist, ale vzájemně se tolerovali.
Založení Říma..snad jedna z nejznámějších mytologií, kde se vlčice z Palatinského pahorku ujala dvou bratrů, Romula a Rema , synů boha války a pozemské ženy , kteří po jejich narození byli vhozeni do řeky Tibery...Romulus je titulován jako zakladatel Říma...
Stejně jako Římané vzdávají hold své „vlčici“ , které vděčí za záchranu zakladatele Říma, oslavují i jiné národy vlky jako „praotce kmenů či národů“. Synové šedého vlka – byť Mongolové a Turci byli pradávní nepřátelé, svůj původ shodně odvozovali od vlků. Mladého Tureckého bojovníka , jediného, který přežil nájezd Mongolů, zachránila vlčice. Zavedla ho do „pozemského ráje“, skrytého hluboko v horách. Z jejich věrného svazku se zrodil nový národ , ten pak pod vedením šedé vlčice odešel na území, které tvoří dnešní Turecko...
Nebeský vlk – v Číně věřili , že zatmění slunce způsobuje obrovský nebeský vlk, který pozře slunce. Tehdy staří Číňané bubnovali na bubny a k ohrožené hvězdě vystřelovali šípy, aby od ní strašlivého dravce odehnali...
Vlci se vyskytují v mnoha legendách, někdy jsou zatracování, někdy oslavování. Snad jeden hold za všechny...“ Vidět vlka znamenalo pro Římany šťastné znamení , vždyť byl zasvěcen bohu Martovi, ochránci Říma a bohu války, měl taky zásluhy na vítězství Římanů nad Galy..sám Mart jej seslal, aby Římanům pomohl..“ Vlci ve středověku...
Ve střední Evropě byl vlk nemilosrdně pronásledován , v pověrčivém středověku byl symbolem temné noci.
....psal se rok 1296 , byla doba temna, chaosu a černé magie. Divoké smečky vlků táhly napříč Evropou. Ve dne se skrývaly v lesích a za noci přepadaly vesnice a samoty. Kdo se dostal do jejích spárů, byl nemilosrdně roztrhán. Po setmění se každý bál vyjít ven. Strach se šířil rychle , nic jej nemohlo zastavit. Úplněk měsíce jim zářil na cestu a ďábel vedl jejich kroky...
Celé kraje byly zachváceny hrůzou a děsem. Zlověstné ticho noční krajinou protínalo jen jejich vytí...
O vlcích 3
Vlkodlaci...V očích lidí jsou „vlkodlaci“ nedílnou součástí vlků, pověstí o nich koluje neméně než o vlcích samotných.
..“Vzduch čpí pachem hlíny a kapradí. Poslední světýlka z domů na okraji vsi poblikávají jako světlušky a pak se ztrácejí za hradbou lískových keřů, statných dubů a trsů lesního porostu. Pod nohama je cítit měkké tlející listí a vlhký mech. Mnohem příjemnější než dřevěné podlahy a kamenné dlaždice. Ozývá se zurčení nedalekého potůčku a korunou lesních velikánů probleskuje bledé světlo měsíce. Je tak velký, jako by chtěl zavalit celý les, vesnici, celou zem. Rozbrázděné oči na jeho povrchu se šklebí na zbloudilce v jeho marné snaze prodírat se hustým lesním porostem. Než to přijde, ten toužebně očekávaný okamžik, kdy se prsty zatnou do poddajné zeminy a celé tělo se zkroutí v neovladatelné křeči...a pak uvolní.....
..“bratři, jsem tu mezi vámi“..
Všichni víme, co je vlkodlak zač...filmy, knihy, hry...to vše nám to ukazuje...jenže, je to tak?..to se můžeme jen domnívat...ale, něco jako vlkodlak zřejmě existovalo..velmi, velmi dávno...pokud by se vám podařilo dostat do nějaké francouzské nebo španělské jeskyně s paleolitickými malbami, mohli by jste mezi stády bizonů, koní a mamutů vzácně zahlédnout lidské postavy....“..lidské postavy?..“...mají snad lidé lví hlavu?..nebo medvědí?..nebo snad vlčí?...
Bojové národy záviděly vlkům jejich sílu a obratnost..není divu, že se jim snažily připodobnit..taky vzhledem.....
..a zrodila se legenda o vlkodlacích...
„Vlk, či vlkodlak „..oba jsou po léta pronásledování, vlk – proto, že je velmi schopný lovec, tvor žijící v pevných společenstvích , tvor věrný..tvor který nezabíjí pro radost, ale jen proto aby přežil...vlkodlak - proto, že v něm lidé ztělesnili všechnu svou nenávist vůči vlkům a touhu se jim podobat....
„..znáš nejkrvelačnější šelmu na světě?...ne?..tak se podívej do zrcadla...jsi to Ty, člověk..“....neexistuje zvíře, které zabíjí pro radost, pro dobrý pocit z dobré trefy, pro trofej, kterou si pověsí na stěnu, pro kožich, který si v zimě obleče......ani vlk...
a pak jsme tu naštěstí my, my kteří máme rádi vlky....proč?... proto, že je to velmi schopný lovec, tvor žijící v pevných společenstvích , tvor věrný..tvor který nezabíjí pro radost, ale jen proto aby přežil...tvor, který může své nejlepší vlastnosti předávat dál..a tak vznikl ..Československý vlčák...
