O vlcích 2
Vlci v mytologii..
Ke konci doby ledové žili člověk a vlk vedle sebe jako dva velcí konkurenti, lovili stejnou kořist, ale vzájemně se tolerovali.
Založení Říma..snad jedna z nejznámějších mytologií, kde se vlčice z Palatinského pahorku ujala dvou bratrů, Romula a Rema , synů boha války a pozemské ženy , kteří po jejich narození byli vhozeni do řeky Tibery...Romulus je titulován jako zakladatel Říma...
Stejně jako Římané vzdávají hold své „vlčici“ , které vděčí za záchranu zakladatele Říma, oslavují i jiné národy vlky jako „praotce kmenů či národů“. Synové šedého vlka – byť Mongolové a Turci byli pradávní nepřátelé, svůj původ shodně odvozovali od vlků. Mladého Tureckého bojovníka , jediného, který přežil nájezd Mongolů, zachránila vlčice. Zavedla ho do „pozemského ráje“, skrytého hluboko v horách. Z jejich věrného svazku se zrodil nový národ , ten pak pod vedením šedé vlčice odešel na území, které tvoří dnešní Turecko...
Nebeský vlk – v Číně věřili , že zatmění slunce způsobuje obrovský nebeský vlk, který pozře slunce. Tehdy staří Číňané bubnovali na bubny a k ohrožené hvězdě vystřelovali šípy, aby od ní strašlivého dravce odehnali...
Vlci se vyskytují v mnoha legendách, někdy jsou zatracování, někdy oslavování. Snad jeden hold za všechny...“ Vidět vlka znamenalo pro Římany šťastné znamení , vždyť byl zasvěcen bohu Martovi, ochránci Říma a bohu války, měl taky zásluhy na vítězství Římanů nad Galy..sám Mart jej seslal, aby Římanům pomohl..“ Vlci ve středověku...
Ve střední Evropě byl vlk nemilosrdně pronásledován , v pověrčivém středověku byl symbolem temné noci.
....psal se rok 1296 , byla doba temna, chaosu a černé magie. Divoké smečky vlků táhly napříč Evropou. Ve dne se skrývaly v lesích a za noci přepadaly vesnice a samoty. Kdo se dostal do jejích spárů, byl nemilosrdně roztrhán. Po setmění se každý bál vyjít ven. Strach se šířil rychle , nic jej nemohlo zastavit. Úplněk měsíce jim zářil na cestu a ďábel vedl jejich kroky...
Celé kraje byly zachváceny hrůzou a děsem. Zlověstné ticho noční krajinou protínalo jen jejich vytí...